Ten moment, keď poviete alebo spravíte niečo a hneď to oľutujete..

17. prosince 2012 v 20:15 | Lu |  Diary
Poznáte ten pocit? Ja ho mám práve teraz. Povedala som Tomášovi niečo, čo ma hneď začalo mrzieť ako som to len dopovedala. Zas som sa naňho hnevala, ako stále kvoli blbosti, úplnej maličkosti...
Dostala som nervy, ako keby som bola v nejakom amoku čo ma pochytil na krátku chviľu, niečo šialené. Tresla som rukou celou silu o stenu a a v tom som mu nahlas nadávala. Keby len niečo v tom zmysle, že sprostý..ale ja som mu povedala že je buzerant skurveny pojebany... nevedela som čo v tom hneve hovorím a hneď ako som to dopovedala, mi to doplo, že čo vlastne robím a čo som mu povedala. Bolo to to najhoršie čo som mu spravila. Aspoň sa tak cítim. Hneď som sa rozplakala, on sa kvoli tomu nahneval, že či som povedala.. (zopakoval to) a odišiel.
Teraz to píšem v slzách, je mi ľuto čo som mu povedala. Aká som k nemu hnusná dakedy, každý deň mu niečo vyčítam...a on sa tak začal snažiť. Ja viem, že som tu doteraz písala naňho všetko zlé, ale nie je to tak. Má dobré srdce. Ľúbi ma. Viem to. Pretože sa kvoli mne zmenil vo viacerich veciach. A ja nieže by som si to vážila, ja chcem ešte viac. Som hnusná. Hlavne teraz som bola. strašne. a mrzí ma to. ;(
ten pocit, ktorý teraz musí v sebe mať... čo mu povie taká osoba ako som preňho ja. Ja neviem čo by som spravila na jeho mieste, keby mi takto nadáva. Niekedy slová asi bolia viac. No teraz som mu dala riadne. :(
Bože, čo sa to so mnou deje, som agresívna, nadávam ľuďom ktorých mám rada, ubližujem človeku, ktorý ma má rád. Až teraz si uvedomujem, čo som presne spravila.
Toto je prvý raz, čo takto odišiel a nevrátil sa... Poriadne som to pokašlala... na toto asi tak rýchlo nezabudne.

"Po hádke s niekým koho máš naozaj rád ti nejde do očí hnev ale slzy..."


Zmena, vrátil sa na chvíľu. Vraj sa bál, že si niečo spravím. Že aj on plakal..Ospravedlnila som sa mu, on sa ospravedlnil tiež..V duchu som čakala, že sa vráti, ale neverila som veľmi tomu.
 


Komentáře

1 Lexi Lexi | Web | 17. prosince 2012 v 22:41 | Reagovat

ľúbi ťa, veľmi, keď sa vrátil :) nevyčítaj si to tak, každy občas vybuchne, vyleje si zlost, stres, frustráciu na niekom, no bohužial to byva často na tcý, ktorých najviac milujeme :)
a on ťa chápe, inak by sa nevrátil :)

2 KT Wild* KT Wild* | Web | 18. prosince 2012 v 16:43 | Reagovat

Hádky prostě občas musí být, pročistí vzduch. A s těmi sprostými slovy... Ve vztahu jsou občas takové peprné momenty, které bychom nejraději zapomněli, stydíme se za ně, ale dá se s tím žít a jsou i horší věci. A ani on se k tobě vždy nechoval pěkně. Ber to tak, že jste si kvit, promluvte si a dál to nerozebírejte.

To já jsem se rozbrečela jen při jedné hádce. Ostatní ani jako hádky neberu, to je jen takové popichování trvající nanejvýš 5-7 minut. No, tahle byla jiná a úplně zbytečná. Měl pravdu, ale ta moje výbušnost a vzteklost. Chvíli jsme mu nezvedala telefon, nebavila se s ním a plakala. Naštěstí to trvalo pár minut, vyříkali jsme si to a bylo po všem. :)

3 Kykyňa Kykyňa | Web | 18. prosince 2012 v 17:16 | Reagovat

Ja sa viem hnevať často a riadne, našťastie teraz už len tak vyrývačne :D Ale nebolo to vždy také ružové. Pamätám si na jeden môj strašný amok, keď som sa naňho tak nahnevala pre hlúposť(že chcem perinu a nie deku :D No vravím, totálna blbosť), že som tu deku schytila a vyšmarila ju na zem ak sopľavé decko. On sa na mňa pozeral, či som to ako naozaj spravila, neveril tomu, čo videl. A ja som v tej chvíli videla len svoju stranu pohľadu, stále som sa hnevala a on sa mi vtedy doslovne otočil chrbtom, aby na mňa nevidel. Vybuchla som ešte viac a vybehla preč z izby. On sa schytil a chcel normálne odísť. Ešte sa ma pýtal, či tu má zostať... nechala som ho odísť. Až na ten moment, ked si vzal topánky do rúk a otváral naše dvere. Nemala som slov, tisli sa mi slzy, jemu tiež, že čo sa to v poslednom čase so mnou deje(vtedy, nie teraz) a bez slova som mu vzala topánky, odložila ich a ťahala ho do izby.
Neznášam také stavy, ale pri takých hádkach si ešte viac uvedomíme, že sme len ľudia, robíme chyby, a najviac ublížime tomu, koho najviac milujeme. A vtedy si tu lásku ešte viac potvrdím.
Nadávať som už nedávala, ale nie nejaké vulgárnosti, nanajvýš asi debil, ale to bol naozaj amok a povedala som to v tichosti. On mi nikdy nenadal, možno raz sa stalo a aj to len že som sprostá alebo niečo v tom zmysle :D. On totižto nemá rád, keď si ľudia nadávajú. Ja tiež nie, ale od rodičov som na to zvyknutá, takže to neviem veľmi regulovať, keď sa naňho hnevám. Ale keď mu chcem naozaj véééľmi vynadať, tak radšej doňho niečo malé šmarím alebo zhlboka dýcham, aby som nemala čas niečo hrozné povedať :)

Takých hádok a možno aj nadávok ešte bude. Nevravím, aby si sa tým netrápila, že to nič nie je, ale skús to brať menej závažne. Nabudúce možno budeš vedieť lepšie zareagovať. Samozrejme, že ťa ľúbi a aj ty jeho ;).

4 Lu Lu | Web | 18. prosince 2012 v 17:43 | Reagovat

[2]: Ano, tie hádky čo trvajú len tak 5 minút to sa dá, veď ani z tohto som nemusela robiť takú tragédiu, ach.. :D

[3]: ani on mne ešte nikdy nenadával, ani toľko že sprostá alebo niečo. jedine tak mi povie, že či mi šibká. :D Zas toto som si mohla odpustiť. :D Tak ale hnev robí svoje.

5 Emily Emily | Web | 18. prosince 2012 v 22:56 | Reagovat

Ja som tiež taká ako ty, keď chytím nervy neviem čo hovorím, ono to ide nejak samo:D A potom mi to príde hrozne ľúto.
Ale nerob si z toho ťažkú hlavu, ak sa vrátil, tak ťa ľúbi a určite ti už aj odpustil.:)

6 Dollie Dollie | Web | 18. prosince 2012 v 22:57 | Reagovat

tiež občas v hneve spravím alebo poviem niečo čo potom ľutujem. Ale to asi každý. Je pravda že také slová dokážu poriadne ublížiť ale sme len ľudia :) aspoň si sa poučila na vlastnej chybe a nabudúce už to ovládneš :)

7 Thanatos Thanatos | Web | 20. prosince 2012 v 18:25 | Reagovat

Ach, to znám. Taky tyhle výlevy, amoky znám. Já zase řekla své rodině, že cokoli je lepší, než trávit čas sní. doteď si to vyčítám. Cítím se jako ty. Jako bych řekla to nejhorší, co v sobě skrývám. Jako bych odjistila tu bombu v sobě a nasměrovala ji na špatného člověka, na toho posledního, koho jsem chtěla.
Dávej si pozor, buď spokojená s tím, co máš, protože jestli se kvůli tobě změnil, pak tě doopravdy miluje a je to to nejlepší, co ti mohl dát, to mi věř. Vše sek dobrému obrátí. I tohle je někdy potřeba. A když tuhle krizi váš vztah přežije? Půjdete dál ruku v ruce a ten stisk bude ještě pevnější než doposud.
Ach, ten konec je dobrý, važ si ho. Kéž bych měla to štěstí jako ty.

8 Denise Denise | Web | 21. prosince 2012 v 16:19 | Reagovat

tyhle chvilky jsou doopravdy ne moc krásné. znám všechny tyhlety chvíle. vždy je mívám s lidmi, kteří mě vytočí a hned jak něco dopovím lituju toho pekelně dlouho. bolí mě to více než toho člověka, kterému jsem to řekla. je to něco, co se nedá ovlivnit, jen to z tebe vypadne a pak? může vše najednou prostě přestat fungovat. vše může skončit. bohužel. věřím, že to bude dobrý a přeju ti to :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.